Před nákupem vozu

Proč chce každý vozy do 100 tisíc najetých km a proč se nebát vozů se 150 tisíci km? Hledáte po českých autobazarech a autosalonech nový vůz s pravdivými kilometry? Nemůžete si stále vybrat? A co takhle zkusit dovoz aut z Německa, Belgie, Holandska, ze zahraničí? Koupě vozů z této země je více než výhodná. Nejen, že pořídíte vůz svých snů za podstatně nižší cenu, ale navíc máte jistotu, že o něj bylo dobře postaráno.



Před nákupem vozu si nejprve ujasněte:

- za jakým účelem jej chcete pořídit - zda potřebujete rodinný vůz, druhý vůz v rodině či vůz pro podnikání...

- jaký typ karoserie vozu bude tomuto účelu nejlépe vyhovovat - kombi, pětidveřový, sedan, MPV, van, kabrio...

- jaký typ pohonu - nafta či benzin?

- jaký zvolíte typ pohonu - 4 x 4, přední nebo zadní?

- jaký zvolíte typ převodovky - automatickou či manuální?

Proč zvolit automatickou převodovku ?

Je automatická převodovka spolehlivá, nemají vozy vybavené automatickou převodovkou výrazně větší spotřebu?

Je pravda, že jsme jako spotřebitelé velice konzervativní, a to i z důvodu přetrvávajících mýtů o automatické převodovce, podle kterých je „poruchová s velkými náklady na opravu“ a je s ní spojená „vysoká spotřeba pohonných hmot“, ale tato argumentace platila v 70. a 80. letech, kdy se automatické převodovky začaly vyvíjet! Podobné tvrzení ještě nedávno platilo o dieselech, tvrdilo se, že jsou „hlučné a líné“, ale podívejme se na 90. léta, kdy přišly na trh motory s přímým vstřikem TDI, následně systém "pumpe - düse" (čerpadlo–tryska tzv. TDI PD) a později common raily CDI (Mercedes-Benz), HDI (PSA– Citroën, Peugeot), JTD (Fiat), které se dnes stoprocentně vyrovnají svým výkonem benzinovým motorům.

V otázce automatů převládá v České republice obrovská neinformovanost. Názorným příkladem opačného přístupu je americký trh, který vždy udával vývojový trend u automobilů. V USA je 95 % vozidel osazeno automatickou převodovku a nyní tento trend přešel do vyspělých států západní Evropy, např. v Německu či Švýcarsku je dnes v určitých kategoriích vozidel stejné procentní zastoupení vozů s automatickou převodovkou jako ve Spojených státech (jedná se zejména o vozy vyšší střední třídy, ale nyní se automatická převodovka objevuje stále více i u vozů nižších tříd).

Důvodem stále větší obliby u spotřebitelů jsou technicky velmi vyspělé automatické převodovky 21. století, se kterou si vozidlo řadí v optimálním režimu jízdy, prakticky bez postřehnutí řidiče. Tak, jak dnes řadí automat sám, není schopen řadit ani velice zkušený řidič s manuální převodovkou, jelikož každý automat má vlastní řídicí jednotku, která si vyměňuje informace o teplotě motoru, otáčkách, režimu jízdy s centrální jednotkou vozu a dle těchto parametrů se mění rychlostní stupně.

Automaty jsou dnes v naprosté většině případů minimálně pětistupňové. Poslední vývoj svědčí o růstu počtu rychlostních stupňů, např. v letošním roce se již objevily automaty s 8 stupni.

Dnešní automaty mají možnost tzv. klasického sekvenčního řazení, tj. možnost přepnout řazení do manuálního režimu a řadit manuálně, „sportovně“, a to buď přímo klasicky na řadicí páce nebo na volantu, jako u vozů F1. Rozdíl sekvenčního řazení automatické převodovky oproti klasické manuální převodovce je pouze v tom, že se nešlape na spojkový pedál.


Vozy s dnešními automatickými převodovkami mají totožnou spotřebu jako vozy s převodovkou manuální, a u víceobjemových motorů dokonce nižší!

Argument, že jsou automatické převodovky více poruchové, je opět způsoben technickou neinformovaností. Automatické převodovky jsou složené z různých průměrů lamel a hydroventilů, které jsou stále ponořeny ve velice kvalitním oleji, který je podobný hydraulickému oleji v servořízení. Většina automatických převodovek je bezúdržbová, olejová náplň je celoživotní a je koncipovaná na životnost 500 tisíc kilometrů! Automatická převodovka je mechanicky mnohem jednodušší oproti klasické převodovce, která obsahuje velké množství ozubených kol a ložisek, která do sebe vzájemně zapadají a mohou se velice snadno poškodit špatným způsobem řazení či špatnou funkčností spojky.


Z hlediska životnosti jsou na tom tedy výborně, VYDRŽÍ PRAKTICKY PO CELOU DOBU ŽIVOTNOSTI VOZIDLA, za jednoduché podmínky – v „těle“ automatické převodovky musí stále být dostatek kvalitního oleje, proto je nutná kontrola těsnosti v pravidelných servisních intervalech.

Na rozdíl od klasické mechanické převodovky, u které dochází k pravidelnému běžnému opotřebení a s těmito náklady musí motorista počítat na 100 %. Po každých cca 80 tisících najetých kilometrů dle typu užívání může být opotřebená spojka, která je složená z přítlačného talíře, lamely a ložiska (cena opravy se v neautorizovaném servisu pohybuje okolo 15.000 Kč dle typu vozu). Dále se nesmí zapomenout na závady setrvačníku u manuální převodovky, zejména u provedení dieselových vozů, a to po každých cca 120.000 kilometrech (cena opravy v neautorizovaném servisu se pohybuje okolo 25.000 Kč dle typu vozu).


Další podstatnou výhodou je VYSOKÁ bezpečnost provozu s AUTOMATICKOU převodovkou, vůz Vám nikdy nezhasne na křižovatce, snadno se rozjíždí do kopce, snadno se s ním parkuje a nesmíme také zapomenout, že jízda s ní je velice komfortní, a to zejména v městském provozu.

Benzín nebo diesel?

Kdy zvolit diesel a kdy benzin?

Základním rozhodovacím faktorem je ekonomika provozu obou typů motorů, tj. kolik ujedeme kilometrů za rok. Dnes se technické parametry obou jednotek velice přiblížily.

Benzinové motory jsou již mnohem méně žíznivější než dříve a naftové jsou zase živější a méně hlučné. Při součtu všech provozních nákladů, tj. včetně pravidelné údržby a spotřeby se vyplatí pořídit si naftový motor od 40.000 ujetých kilometrů ročně.

Výhody benzínového motoru:

Kultivovaný chod, nízké provozní náklady na údržbu, spolehlivost startu i v zimních měsících, náběh točivého momentu i při vyšších otáčkách, méně splodin. Jedná se o klasickou koncepci motoru, je to dlouhými lety osvědčená technologie.

Výhody naftového motoru:

Cca o 10 % nižší spotřeba, vysoký točivý moment v nízkých otáčkách, neustálý technologický vývoj. 

Nebojte se skutečných kilometrů

Proč chce každý vozy do 100 tisíc najetých km a proč se nebát vozů se 150 tisíci km?

Jelikož konkurence mezi automobilkami je stále větší a větší a cenu již nelze více stlačovat, nabízejí automobilky jiné přidané hodnoty jako jsou např. záruky (dnes je záruka standardně 48 měsíců, u některých automobilek přišel i nový marketingový tah – záruka po dobu 5 let). Takto dlouhou záruku by si automobilky nemohly dovolit, kdyby si nebyly jisté svojí kvalitou a spolehlivostí, jelikož (jak popisujeme výše), automobilky jsou pouze montážní linky a marketingová studia. Hlavní tlak je na výrobce komponent – dílů. Ti jsou dnes velice úzce specializovaní a vyrábí vysoce kvalitní komponenty prakticky pro všechny automobilky, a to v obrovských objemech.

Aby dodavatel komponentů dostal zakázku od automobilky, musí nejen zajistit nejlepší cenu, ale zejména vysokou kvalitu, a to na cca 500 tisíc km ve standardních podmínkách při pravidelné kontrole a údržbě vozu. To znamená, že pokud má vůz najeto 150 tisíc km, nachází se ve fázi první třetiny své životnosti (jako u člověka ve věku 30 let). Byl-li vůz pravidelně servisován, nejsou na hlavních komponentech vozu (motor, převodovka, elektroinstalace, řídicí jednotka) vidět žádné známky opotřebení.

Při používání vozu musíme každý rok počítat s průběžnými investicemi do pravidelné údržby vozu dle počtu najetých km:

- oleje a filtry cca každých 20 tisíc km

- čepy ramen, stabilizační tyčky cca každých 30 tisíc km

- brzdové destičky cca každých 25 tisíc km

- brzdové kotouče cca každých 50 tisíc km

- ložiska kol cca každých 80 tisíc km

- čelní okno cca každých 100 tisíc km

- manuální převodovka – spojka cca každých 80–120 tisíc km

- rozvody motoru cca každých 120 tisíc km

- manuální převodovka – setrvačník cca každých 120–180 tisíc km

- výfuk koncový cca po 180 tisících km, druhá výměna po dalších 80 tisících km

- motor a automatická převodovka po 500 tisísích km

U vozidla je velice důležité, zda je opravdu pravidelně servisováno. Můžeme mít vůz, který má najeto 90 tisíc km a je opravdu ve velice špatném stavu (je-li špatně udržovaný a servisovaný, nebo má stočené km), a naopak vůz, který má třeba 200 tisíc km a při pohledu na jeho stav si každý řekne, že to nebude víc než 30 tisíc (stává se to často u našich vozů).

V České republice u cca 90 % dovozů nesouhlasí stav tachografu se skutečným počtem najetých kilometrů, bohužel i řada prodejců ojetých vozů, tzv. „bazaristů“, si opatřuje vozy s „falsifikáty“ servisních knížek. Proto je dobré, aby si zákazník podle razítka zavolal na místo posledního servisu , zda údaj souhlasí, popř. aby se podíval na internet, zda autorizovaný servis vůbec existuje, nebo aby využil služeb společnosti Cebia: http://www.zkontrolujsiauto.cz/frmStart.aspx

S trochou nadsázky lze říct, že machinace s tachometry si čeští spotřebitelé částečně způsobili sami tím, že neustále žádali a žádají vozy do 100 tisíc najetých km, jelikož stále přetrvává staré pravidlo z dob našich Škod 120 – když je na tachografu více než 100 tisíc km, je nutná „generálka motoru“. Tyto modely u AUTODELUXE nenaleznete, takže se nemusíte obávat životnosti vozu a opravdu se spolehnout na současnou životnost vozů 500 tisíc km.

Tristique nascetur elit vel aenean sapien leo in.